Škola-práce-škola-práče-škola-škola-škola... a pořád dokola. Už jsem z toho unavená. Myslím si, že za to, jak dřu si zasloužím utratit pořádnej balík peněz za pěkný oblečení. (Nebo aspon balíček.)
Po minutě psaní na mě jdou opět výčitky svědomí, že nic nedělám, takže se půjdu opět vrátit k rýsovacímu krknu.
Čau hrdinky.
C v kolečku: Já
